Trvale udržitelné hospodaření

Snahy o zabezpečení lesů, aby nedocházelo k jejich ničení, jsou známé již z historie. Zejména pak ochrana lesů pohraničních hvozdů za Přemyslovců i Lucemburků. Jeden z prvních pokusů o úpravu hospodaření v lesích byl obsažen v návrhu zemského zákoníku tzv. Maiestas Carolina, zpracovaný na příkaz Karla IV. kolem roku 1350. Maiestas Carolina se však kvůli odporu zemské šlechty zákoníkem nestal. První ucelený zákonný předpis je pak Tereziánský lesní řád z roku 1754 z doby vlády Marie Terezie. Důvodem jeho vzniku byl nedostatek dříví.

V dnešní době trvale udržitelné hospodaření zabezpečuje Lesní zákon č.289 z roku 1995.

Obecné informace

Podle lesního zákona se s lesem má zacházet tak, aby nedocházelo k ničení a narušování životního prostředí. Vlastník má pak právo na náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lese (o omezení rozhoduje státní správa).

Chce-li vlastník nebo státní správa použít les k jiným účelům (například k výstavbě komunikací, výstavbě budov, změny na zemědělskou půdu, atd.) musí zažádat o odnětí nebo omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa. Toto odnětí nebo omezení pozemků může být dočasné nebo trvalé.

Lesnické plánování

Lesním zákonem dané lesnické plány dlouhodobého a krátkodobého charakteru jsou nástrojem lesníků a vlastníků lesů. Podle velikosti obhospodařovaného lesa jsou plány rozděleny následujícím způsobem:

§ 23 Oblastní plány rozvoje lesů

Nástroj státní lesnické politiky, který doporučuje zásady hospodaření v lesích v jednotlivých oblastech a krajích státu. Oblastní plány jsou tvořeny ÚHÚL a jsou schvalovány ministerstvem.

§ 24 Lesní hospodářské plány (LHP)

Jsou nástrojem vlastníka a zpracovávají se na 10 let. Plány obsahují ustanovení závazná a doporučující.

Závazné ukazatele:

  • maximální celková výše těžeb,
  • minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu (vlastník má právo na částečnou úhradu zvýšených nákladů),
  • minimální plošný rozsah výchovných zásahů do 40.let věku (platí pro lesy státní a lesy v majetku obcí).

Hospodařit podle Lesního hospodářského plánu jsou povinni:

  • Právnické osoby, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy.
  • Ostatní právnické a fyzické osoby vlastnící více než 50 ha lesa. Nemusí se však jednat o souvislý les.

Vlastník musí zabezpečit zpracování a předložení ke schválení státní správě a to na vlastní náklady.

§25 Lesní hospodářské osnovy (LHO)

Zpracovávají se pro lesy o výměře menší než 50 ha. Zpracování zadává orgán státní správy a náklady hradí stát. Každý vlastník lesa obdrží od orgánu státní správy lesů osnovu týkající se jeho lesa bezplatně. Musí si ji ale vyzvednout na úřadě v obci s rozšířenou působností, pod kterou katastrálně spadají lesní pozemky. Seznam obcí s rozšířenou působností je zde. Podle velikosti úřadu se jedná buď o stavební úřad (na malých obcích) nebo úřad pro životní prostředí (velké úřady).

Informace v LHO

Protokol o předání a převzetí lesní hospodářské osnovy obsahuje:

  1. údaje o vlastníkovi lesa,
  2. jméno a adresa osoby zplnomocněné k převzetí
  3. údaje o lese
    • katastrální území
    • platnost LHO
    • výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa
  4. závazná ustanovení lesní hospodářské osnovy
  5. části vlastnického separátu
    1. plochovou tabulku
    2. lesnickou mapu
    3. výpis podrobných údajů pro porosty, porostní skupiny a etáže.
      • Přírodní lesní oblast (PLO),
      • Lesní vegetační stupeň (LVS),
      • období platnosti LHO,
      • výměra porostu,
      • porostní skupina a její výměra,
      • lesní typ,
      • hospodářský soubor,
      • věk,
      • zakmenění,
      • dřeviny a jejich zastoupení v %,
      • bonitní stupeň,
      • celková zásoba v m3 dle dřevin,
      • plán zásahů - těžby výchovné a obnovní, prořezávky, zalesnění dle dřevin